Náš pes Rico

Rico je plemene Amerického stafordširského teriéra. Narodil se 7. března 2013. Než jsem si Rica pořídila, pátrala jsem mezi plemeny a hledala to nejvhodnější. Dost mě zaujala plemena Anglického bulteriéra nebo miniaturního bulteriéra, ale nakonec jsem se rozhodla pro amerického staforda, pro plemeno vhodné do rodiny. :)

Říkáme mu nejčastěji Rico, Ricoško, Ricoušek, Pipoška a nebo Pipa. :D Je to super společník a mazel. Věřím, že bude super parťák pro našeho Jeníčka. :)

Červenec 2017, Výběh na Terénkách

Od mala jsem s ním chodila mezi pejsky, lidi, zvířata abych ho co nejlépe socializovala. Chodili jsme na vycházky se psí smečkou, která ho vychovávala. Byly to skvělé procházky. Chodili jsme i do psí školky, kde jsme trénovali obrany a agility. Samozřejmě se tam cvičila i poslušnost. Moc doporučuji takové školky pro psy, kde se můžou pejsci krásně seznamovat s ostatními a zvykat si na nové věci. Na jedné akci jsme si vybojovali 3. místo za poslušnost v kategorii štěňat. Později, když už byl odrostlý a měl plně vyvinutý chrup jsme začali trénovat bull sporty. Nejčastěji skok na peška, přetahování a tahání pneumatiky.

Nekvalitní fotka, ale vzpomínka na smečku z roku 2013

V jednom roce jsem zjistila, že je alergický na pyl a traviny. Jednoho jarního dne mu hodně otekly oči, slzely mu a měl takovou zvláštní rýmu. Jeli jsme k veterinářce, která nám diagnostikovala alergii. Rico má zvláštní zbarvení srsti a ta je hodně citlivá a náchylná. Dala nám nějaké tabletky na léčení, kapky a mastičku do očí a léčili jsme. Musela jsem pozorovat, kdy je to horší a kdy zase lepší. Začalo to na jaře a končilo létem. Když jsme byli v poli nebo na louce, tak to bylo vždy horší. Další rok se opakovalo to samé až do teď. Nyní to vypadá tak, že se začne hodně škrábat až do krve a udělají se mu pupínky na kůži. Ty strupy se mu pak podaří rozškrábat znovu, a pak tam má chudák pleš. Nejhorší je to svědění. Na kortikoidy nechceme přistoupit, tak používáme šampon proti svědění, který jako asi moc nepomáhá, ale aspoň tlumí.

Co se týče jídla. Jako štěně byl krmen granulemi, už od chovatele, pak jsme přešli na barf. Dříve jsem měla velký mrazák, kde jsem mohla skladovat maso a barfovali jsme. Nyní nemám tu možnost, tak krmíme granulemi, ale syrové maso mu neodepírám a dávám mu ho docela často. Jako pamlsky má nejradši sušené masíčko nebo smradlavé sušené vnitřnosti, ale neodolá ani piškotu nebo suchým pamlskům. Z ovoce miluje meloun a občas i jablko a ze zeleniny má moc rád papriku. :)

Jeho nejoblíbenějšími hračkami jsou míčky. Některé mu vydrží a do některých se pustí a jsou na kusy. Pamatuji si, když jsme byli na golfu, tak jsme mu donesli golfový míček, u kterého jsme si mysleli, že vydrží všechno. Ovšem materiál tohoto míčku byl pro Rica to pravé a stačilo 15 minut. :D Obyčejné hračky moc dlouho nevydrží, ale Rico není ten typ psa, který by hned všechno zničil. Většina hraček mu vydrží, většinou ničí, když se začne nudit. Také ho baví hrát si s plyšáky a vytahovat z nich plyš. :D Oblíbené jsou taky pet lahve, roličky od toaletního papíru, kapesníčky, které občas sní, a hlavně krabice. Baví ho je cupovat na maličké kousky. :D

Rozcupované krabice a nevinný Rico :D

V červenci 2016 podstoupil kastraci. Rico je bez průkazu původu a rozhodně bychom ho dál množit nenechali. A rozhodně se mu ulevilo, protože když háraly feny, tak jako děs a hrůza. Také jsme předešli možným zdravotním problémům ve stáří. Zvládl to skvěle. Pro mě bylo nejtěžší tam Rica doktorce nechat a úplně nejtěžší pro mě bylo, když jsem přišla a viděla svého psa po narkóze. Bez manžela bych to nezvládla, jsem citlivka. Věděla jsem, že se nesmí litovat apod., ale dostalo mě to natolik, že jsem se tam rozbrečela. Ale všechno bylo v pořádku, vše se léčilo dobře. Na druhý den to teda dost oteklo, udělal se tam hematom, ale je to velmi běžné. Museli jsme omezit sport a dlouhé procházky a hlavně nemohl běhat, tak jako dřív. Dost nám to chybělo, ale pak jsme si to vynahradili. :)

Teď mu je zhruba 4 a půl roku a je to stejné trdlo jako když byl malé štěně. Čekala jsem, že třeba dospěje a uvědomí si, že nemá nějakých 7 kg, ale 29 kg. :D Že není beranidlo nebo tank, ale že by měl být občas opatrný. Že když si hraje s jorkšírem mé mamky, který má 3 kg, tak by měl být obezřetný a nebrát ho jako sobě rovného. :D Nic mu samozřejmě neudělá, jsou to kámoši jak hrom, ale troška citu by byla super. :D S ostatními psy nemá vůbec problém. Pokud by na něho začal štěkat pes na zlo a projevoval by známky agrese, tak by se samozřejmě bránil. Kočky dokud před ním neutíkají, tak také v pohodě, on si totiž myslí, že když před ním někdo utíká, tak si s ním chce hrát na hoňku. :D Větších zvířat jako jsou koně a krávy, tak těch se bojí a má z nich respekt.

Věřím, že Rico se má jako pes nejvíc dobře. Má milující pánečky, kteří se o něho dobře starají. Když se chystáme na výlety nebo na víkendové mini dovolené, vždy vybíráme takové, kde jsou vítáni psi. Samozřejmě na festivaly hudby jsme ho nebrali, tam podle mě ani psi nepatří, hlavně kvůli uším. To jezdil třeba na návštěvu za jorkšírem Kevinem k mámě na venkov.

Rico na rozhledně, rozhledny miluje

Navštívili jsme i Luhačovice

Máme tě moc rádi Ricoušku. ♥

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mléčné řezy

Čokoládová pěna

Grusetky podle paní Lucky Grusové